1.+ 4. třída
Penzion U Šikulů, Bolešín 49, Věstín-Bolešín, 593 01
Odjezd: Pondělí 12. 5. 2025 v 8:00 hodin od školy
Příjezd: Pátek 16. 5. 2025 kolem 14:00 ke škole
Pondělí 12. 5.
Ahoj doma,
dorazili jsme všichni v pořádku, i když prudké zatáčky udělaly své…..ale pytlíků jsme měli dost a snad nám zbyly i na cestu domů.
Ubytovali jsme se do hezkých pokojíků s velikánskou koupelnou a ještě před obědem se proběhli na hřišti u penzionu. K obědu jsme měli vývar a výborné kuře na paprice. Mňam, pošmákli jsme si.
O poledním klidu jsme museli vybalovat věci z kufrů, nechtělo se nám, ale prý je to nutné. Pojmenovali jsme si také pokoje a začali se chystat na odpolední program.
Odpolko jsme vyrazili prozkoumat blízké i vzdálenější okolí a objevili pěkné cesty. Některé vedly hooodně vysoko. Dokonce jsme našli i první zralé lesní jahůdky…..Zaujal nás i potok, který jsme cestou překonali po zálesácké lávce. Viděli jste už někdy zasnoubený strom? Ne? Tak mrkněte do fotogalerie 😊
Večeři – sekanou s bramborovou kaší – jsme snědli raz dva, protože nám cestou pěkně vyhládlo.
A protože jsme ještě pořád nebyli moc unavení, šli jsme se proběhnout na hřiště i po večeři. Potom už následovala sprcha, kontrola od klíšťat a zubačka drbačka. Paní učitelka nám přečetla pohádku „O třech prasátkách“ a teď už se nám klíží očka. Snad se nám bude něco pěkného zdát…..
Úterý 13. 5.
Ahoj mami, tati, dědo, babi,
dnes jsme se vzbudili do prosluněného rána. Někteří sice o 2 hod. dříve, než byl budíček, ale snad i tak do večera vydržíme. Pár z nás vyrazilo před snídaní i na ranní rozcvičku. Trošku jsme se protáhli a proběhli a těšili se na dobroty. A že to stálo za to…..párky, vajíčka, šunky, sýry, zelenina, nutela, džemy, paštiky….lepší než na hotelu.
Bohužel pak přišlo zklamání, protože ať jsme chtěli či ne, museli jsme se jít učit. Naštěstí jen na chvilku. Napsali jsme Vám také pohledy, tak už se můžete těšit.
Před obědem jsme si zahráli postřehovou hru a snad brzy bude její vyhlášení.
K obědu jsme se zase nacpali – zeleninová polévka a vepřo, knedlo, zelo. Teď odpočíváme a nabíráme síly na odpoledne.
Protože dnes budeme opékat, vyrazili jsme do lesa na dřevo. No a když už tam vedla taková pěkná cesta, dali jsme si závod ve vybíhání kopce. Zapotili jsme se a pěkně….
Dřeva jsme přinesli moc a moc, nechali ho u ohniště a vrátili se do lesa postavit domečky pro lesní skřítky. Můžete mrknout do fotogalerie, opravdu se nám povedly.
Pan vedoucí nám připravil bodáky na opékání, špekáčky, chleby, rohlíky, zeleninu a zapálil nám i ohýnek. Přikládat jsme si už zvládli sami. Špekáčky nám moc chutnaly, obzvlášť s tím sladkým kečupem.
Po večeři nám paní učitelky řekly, jak dopadl postřehový závod a závod ve vybíhání kopce, rozdaly diplomy a ceny a představte si, že už přišly i pohledy! To jsme se zaradovali!
Potom jsme už museli na tu otravnou večerní hygienu, ach jo. Teď už pomalu usínáme a těšíme se na zítřejší výlet.
Všechny zdravíme!
Hláška dne od jednoho nejmenovaného prvňáčka „tato škola v přírodě je mega dobrá.“ 😊))
Středa 14. 5.
Ahoj doma,
dnes jsme pěkně spinkali skoro až do budíčku. Snídaně byla zase pestrá a moc dobrá, dnes už nás tolik nelákaly párky, ale různé druhy cereálií a kuliček s mlékem. Zjistili jsme, že šunka se dá jíst i bez pečiva a chutná stále stejně dobře. No a nutella na rohlíku je taky mňamka.
Po snídani jsme se chvilku učili a potom už vzali batůžky s pitím a velikou svačinou a vyrazili na výlet. Počasí nám přálo, celou cestu svítilo sluníčko a po cestě nám zpívali ptáčci. Starší děti se jimi asi inspirovaly a vymyslely bojovou píseň Bohouš – pes. Pan ředitel při hudebce ji jistě ocení 😊 Časem zpívali všichni a náš průchod vesnicí zaznamenali snad všichni domorodci.
Cesta ke zřícenině hradu Zubštejn byla trnitá, kopce byly chvílemi nekonečné…..naštěstí jsme do cestovního balíčku dostali kromě mandarinky a sladkosti i dva veliké řízky. Hrad jsme dobyli, prolezli všemi směry, dozvěděli se, že to býval zámek, ale to už nikdo z nás nepamatuje.
Cesta zpět byla o hodně rychlejší, možná že nejenom proto, že byla většinou z kopce, ale také jsme se těšili na zasloužené nanuky.
Po večeři – kuře s rýží – jsme zjistili, že vlastně máme pořád dost energie a vyběhli na hřiště. Někdo si zahrál fotbal, někdo dal přednost trampolíně a někteří při badmintonu dokázali střelit na střechu garáže oba košíčky.
Do sprchy se nám opět nechtělo, ale co se dalo dělat, paní učitelky jsme neusmlouvali. Teď už jsme v postýlkách a máme tušení, že v noci někoho z nás navštíví zoubková víla. Jiné ztráty snad nemáme a jsme všichni v pořádku a v dobré náladě.
Čtvrtek 15. 5.
Ahoj doma,
únava asi narůstá, protože po večerce hned usneme a spíme skoro až do budíčku. Prý jsme vzorní.
Před snídaní jsme se zase trochu protáhli na ranní rozcvičce a pak už nacpali bříška. Učení dnes uteklo docela rychle a hned vyrazili na oblíbené hřiště. I nám tady sprchlo, ale naštěstí jen během učení a i trampolína stihla uschnout.
Na obědě jsme se dozvěděli odpolední program, podle radarů už pršet nemá, takže nic nebrání hrám venku.
Celý týden také probíhá bodování pokojů. Snažíme se uklízet, ale někdy to je fakt fuška. Zítra po snídani se dozvíme, který pokoj to zvládl nejlépe. Tajné zdroje nám ale šeptají, že vyhrál pokoj starších dívek – Brain rot girls (raději si to nepřekládejte 😊) – ve složení Eliška, Ema, Barča, Viky a Róza. Bude prý udělena i druhá a třetí cena, ale to už se nechte překvapit.
Počasí již opravdu nezklamalo, tak jsme kromě hřiště zvládli i kratší výlet na vyhlídku Hraběcí stolek. Před sto lety tu bývala dokonce i dřevěná rozhledna, ale ta zchátrala a byla stržena. Nyní tam stojí altánek a pod ním je krásný výhled do údolí na zákruty řeky Svratky. Dokonce jsme v dáli zahlédli i chaloupky, kolem kterých jsme šli včera na Zubštejn.
K večeři jsme si dali špagety a hoooodně si přidávali. Opravdu nám chutnaly. Potom už rychlé převléknutí za princezny, plameňáka, ninju, lupiče, víly, fotbalisty…..a tančili jsme ve víru světel z disco koulí. Chvíli se sice vlny wifi vlnily jinde než u nás, ale nakonec se wifi umoudřila a zatančili jsme si dostatečně. Tanec jsme proložili zábavnými hrami a spát se nám vůbec nechtělo. Večerku jsme si dnes trochu protáhli, ale teď už spinkáme.